Komunikace mezi okresy a krajem nemůže váznout
S přednostou Okresního úřadu v Rychnově nad Kněžnou Petrem Narwou a za samosprávu se starosty Františkem Sejkorou z Kostelce nad Orlicí a Oldřichem Klobasem z Dobrušky se v minulých dnech sešli ve Sněžném ředitelka Krajského úřadu Královéhradeckého kraje Ivana Křečková a vedoucí jednotlivých odborů Krajského úřadu. S cennými informacemi přijela také koordinátorka vztahů mezi ministerstvy a krajem Naďa Peichlová. Tématem jednání bylo zhodnocení postupu ve druhé fázi územní reformy veřejné správy.
Petr Narwa, který je členem kolegia ministra vnitra, informoval nejen o svých zkušenostech z práce v tomto orgánu, ale hodnotil také vzájemnou komunikaci mezi rychnovským okresem a Královéhradeckým krajem. Ze současných 76 okresních úřadů by mělo podle představ ministerstva vnitra vzniknout 192 pověřených obecních úřadů s rozšířenou působností (tzv. III. typu), kde si občané budou moci zažádat například o občanský průkaz, pas, řidičský průkaz, živnostenský list či sociální podporu. V příštích dvou letech by vláda měla obcím vydat na novou agendu 2,6 miliardy korun. Pokud se týká počtu úředníků, mělo by jich přibýt asi o tři tisíce. Podle ministra Stanislava Grosse by mělo po vzniku obcí s rozšířenou působností přibýt asi deset až patnáct procent nových úředníků, přičemž z okresních úřadů bude převedeno asi čtrnáct tisíc lidí.
Nové správní obvody, takzvané malé okresy, by měly mít podle vládního návrhu alespoň patnáct tisíc obyvatel. O takové sídlo usilují Rychnov nad Kněžnou, Kostelec nad Orlicí a Dobruška. Starosta František Sejkora přítomné informoval, že již mají připravenu budovu, kam pověřený úřad umístí. Jeho kolega Oldřich Klobas ujistil, že jsou v tomto směru připraveni i v Dobrušce.
Vedoucí organizačního odboru Krajského úřadu Královéhradeckého kraje Miroslav Vrba podal informaci o reformě veřejné správy, zejména o II. fázi reformy územní veřejné správy. Uvedl, že reforma probíhala a probíhá souběžně ve čtyřech úrovních:
Reforma územní veřejné správy, která má dvě fáze, a to na úrovni regionů a na okresní a místní úrovni.
Reforma ústřední státní správy.
Reforma kvality a obsahu veřejné správy, která zahrnuje informatizaci veřejné správy, vzdělávání ve veřejné správě, zvýšení účinnosti, dostupnosti a kvality výkonu veřejné správy.
Reforma postavení zaměstnanců veřejné správy.
Reforma vychází z Parlamentem schváleného spojeného modelu veřejné správy. V současné době probíhá tzv. druhá fáze reformy územní veřejné správy, která by měla být skončena k datu 31. 12. 2002, tj. termínu, kdy má být ukončena činnost okresních úřadů.
Druhá fáze reformy územní veřejné správy musí řešit nové územně správní uspořádání veřejné správy, kde zrušené okresní úřady by měly nahradit tzv. pověřené obecní úřady s rozšířenou působností (tzv. obce III. typu) . Těchto nově vzniklých obcí by mělo být podle vládního návrhu 192, z toho v Královéhradeckém kraji patnáct.
Vedle základních obcí, kterých je 6259, budou tedy působit pověřené obecní úřady (380) a pověřené obecní úřady s rozšířenou působností (192).
Dalším problémem, který bude nutné v průběhu příštího roku vyřešit, je převod působností z okresních úřadů na obce III. typu a kraje, a tímspojené delimitace cca 18 830 zaměstnanců. Jelikož okresní úřady jsou dosud zřizovateli 676 státních příspěvkových organizací a organizačních složek státu, bude nutné provést jejich transformaci. Z nich spadá do oblasti sociální péče 283, do oblasti zdravotnictví 272, oblasti kultury 119 a konečně dvě zoologické zahrady do oblasti životního prostředí.
V oblasti zdravotnictví jsou okresními úřady zřizovány především okresní nemocnice, okresní hygienické stanice, zdravotní záchranné služby, psychiatrické léčebny. Zařízení v oblasti kultury se vyznačují větší heterogenností a jejich druh a četnost je v každém okrese jiná. Především jde o knihovny, muzea, galerie, divadla, orchestry, hvězdárny, hrady, zámky apod.
Nejsložitější oblastí ve zřizovací funkci okresních úřadů je oblast sociální péče a lužeb, a to vzhledem jak k množství zařízení, tak k jejich různorodosti, velikosti, spádovosti, odborného zaměření apod. Sociální péči a služby okresní úřady doposud zajišťují v zařízeních následujících typů: domovy důchodců, speciální ústavy, zařízení pečovatelské služby, stacionáře, azylové domy atd. Ruku v ruce se zánikem okresních úřadů je spojen přechod majetku doposud spravovaného okresními úřady při zajišťování výkonu jejich zřizovatelské funkce.
V současné době se celý balík návrhů zákonů reformy územní veřejné správy nachází v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.