K předávání majetku a kompetencí k údržbě silnic II. a III. třídy krajům
Starost o silnice II. a III. třídy převezmou rozhodnutím ministerstva dopravy a spojů kraje k 1. říjnu letošního roku. Do té doby zůstávají v péči státu prostřednictvím okresních příspěvkových organizací Správa a údržba silnic (SÚS). Na území Královéhradeckého kraje se nachází 3755 kilometrů silnic. Z toho připadne pod správu kraje 3325 km silnic II. a III. třídy a k tomu 867 mostů.
Dosavadní dvoustranná jednání krajů a ministerstva dopravy a spojů hodnotí Ing. J. Vácha kriticky. Nelíbí se mu malá připravenost k nadcházející transformaci a neochota ministerstva učinit některé kroky. „Jedná se například o zajištění financí pro provoz SÚS. V rámci republiky chybí k dorovnání rozpočtu loňského roku 1,7 miliardy korun, což působí v okresech velkou nervozitu. SÚS nemohou plánovat a předzásobovat se včas na zimu materiálem.“ Mezi problémy řadí také rozestavěné stavby na silniční síti a stav pozemních objektů pro zajišťování údržby komunikací. „Rovněž nevykoupené pozemky by mohly zkomplikovat vlastní průběh reformy veřejné správy, protože si dovedu představit, že pro některé kraje bude tato skutečnost důvodem k nepřevzetí silničního majetku.“
Iniciativa Královéhradeckého kraje v procesu předávání silnic:
Také Královéhradecký kraj se účastní společného postupu v rámci všech krajů republiky. Společně vytvořily skupinu radních odpovědných za dopravu. Ta se schází jednou za měsíc se zástupci ministerstva dopravy a spojů a projednává přípravu na předání příslušného majetku a transformaci SÚS. Jedná se o celkový majetek za 10 miliard korun. Garantem předávacího procesu je právě regionální celek NUTS 2, do něhož patří vedle Libereckého a Pardubického i Královéhradecký kraj.
Stav silniční sítě na území Královéhradeckého kraje byl v minulosti dlouhodobě podceňován. S ohledem na dlouhotrvající nedostatek finančních prostředků jsou silnice druhé a třetí třídy ve velmi špatném stavu. Například v okresech Trutnov a Náchod představuje havarijní stav vozovek II. třídy v průměru 60 procent z celkové délky sítě, u silnic III. třídy to činí až 80 procent.
Radní Jaroslav Vácha dále zdůrazňuje: „Náš kraj nemá jediný kilometr dálnice, ani rychlostní komunikace. I když ty i nadále zůstanou státními, snažíme se jejich výstavbu v kraji urychlit. Absence dálnice je jedním z největších omezení rozvoje našeho kraje. Minimálně stejnou důležitost přikládám stavbě silnice R 35, která bude zajišťovat spojení mezi třemi kraji v rámci regionu soudržnosti NUTS II.“
Nevyřešeným problémem jsou rozestavěné stavby na silniční síti a pozemní objekty pro zajišťování údržeb. Řada staveb poměrně ve velké hodnotě je rozestavěna, a zatím není jasný způsob, jakým budou dostavěny a dofinancovány. Návrh ministerstva je, že dofinancování i dokončení stavby proběhne v režii státu, což se nám tak úplně nelíbí. Samozřejmě vítáme finanční prostředky státu, které zajistí dokončení těch staveb, ale nejsme si jisti, jestli je ten nejvhodnější způsob, aby náš majetek dostavoval stát. Protože naším majetkem to teoreticky bude od 1. 10. t.r. Snažíme se aby dokončení těchto staveb bylo spolu s majetkem přeneseno do kompetence krajů a podobným způsobem se tak snažíme získat i tzv.přípravnou dokumentaci , což jsou různé projekty a studie na stavby, které by se měly provádět v budoucnu a které stát na organizaci, která se jmenuje Ředitelství silnic a dálnic má připraveno. Ministerstvo nás ubezpečuje, že tyto materiály budou na kraje převedeny, avšak za úhradu, což se nám nezdá také úplně nejsprávnější.